Desatero „mého“ života je soubor poznatků z mého života, které stojí za to, abych na ně nikdy nezapomněl. Mohou se časem vyvíjet a upřesňovat. V této formě jsem je sestavil na týdenním semináři Pavla Špatenky na Moravci v srpnu roku 2019.
- Vnímám sám sebe v každý okamžik, kdy mám tuto schopnost. Vnímám své tělo a pocity, Všímám si, zda se vnímám a když si všimnu, že ne, tak začnu.
- Uvědomuji si, že veškeré prožitky a pocity jsou mé vlastní. Okolní svět není jejich zdrojem. Na okolním světě se jen zobrazují a to proto, abych si jich mohl všimnout. Vím, že mé prožitky a pocity mi pomáhají se stát celistvým člověkem. I když mohou být jak příjemné, tak i nepříjemné, vnímám jejich prospěšnost pro mé sebepoznání.
- Zůstávám u prožitků utrpení. Prožitky utrpení mě přivádí k sobě samému. Když už od prožitku utrpení uteču, znovu se vracím. Vím, že se opět dostanu do situace, že žádný útěk ani uspokojení nepomůže zmírnit prožitek utrpení. Vím, že utrpení odezní s poznáním toho, čím je způsobeno či podmíněno.
- „Drobnými“ vzdory se dostávám k poznání a prozkoumávání toho, co by bylo jinak, kdybych nepodléhal paralýze. Pokaždé stačí i malý krůček jiným směrem, než stále opakovat stejný vzorec chování.
- Uvědomuji si, že prostřednictvím sebepoznání se mění mé vnější projevy. Takové změny mohou být příčinou utrpení druhých, mě blízkých lidí. Věnuji proto pozornost své cestě sebepoznání a přijímám za ni odpovědnost. Nést vědomě zodpovědnost za své činy potřebuji pro možnost se svobodně rozhodnout. Pozoruji, zda mé chování je opravdu mé, a nikoliv s motivací dávat na obdiv své změny či s motivací druhého změnit.
- (Postupně) sděluji lidem své pocity. Pokud mne ovládne paralýza, stud, pocit, že nechci být na obtíž, že nechci ublížit, a podobné pocity, soustředím na ně svou pozornost. Pozorovatel mi pomůže odhalit podmíněnost mých prožitků.
- Využívám pozorovatele ke vnímání situací, co se mi dějí. Vnímám situace co nejvíce objektivně, jak jen to jde. Srovnání objektivní situace s pocity a prožitky mi pomáhá odhalovat zdroje utrpení.
- Jsem v kontaktu s Bohem prostřednictvím vnímání energií v mém těle. Všímám si reakcí na mé pokusy o komunikaci. O stav milosti žádám prostřednictvím svého těla.
- Pozoruji a rozlišuji prospěšné od neprospěšného.
- Nepomáhám tak, kde si o pomoc nikdo neřekl, ani tam, kde má pomoc není prospěšná. Nesnažím se nikoho změnit, každý je dokonalý takový, jaký je a ve stavu, jaký jeho bytost potřebuje.
Moravec 8. srpna 2019, upraveno a doplněno 16. listopadu 2019 a 28. března 2020.